Skvrny na listech a časný opad ukazují na antraknózu
Antraknóza ořešáku, označovaná také jako hnědnutí listů ořešáku, obvykle začíná drobnými žlutozelenými až hnědými skvrnami s tmavým okrajem. Skvrny se zvětšují, splývají, listy zasychají a v silně napadeném roce mohou předčasně opadnout. Napadeny mohou být i řapíky a zelená rubina plodů. Samotné černání ořechů nebo jedna skvrna však diagnózu nepotvrzují: podobné poškození vyvolává také bakterióza či škůdci.
Nejdřív ověřte čtyři znaky
- Prohlédněte několik listů z různých částí koruny: hledáte oddělené hnědé skvrny s tmavším lemem, ne jen usychající okraje.
- Podívejte se na spodní stranu čepelí, žilnatinu a řapíky; ve skvrnách se mohou tvořit drobné tmavé útvary houby.
- Zaznamenejte, zda skvrn přibylo po deštích a zda listy opadávají už v létě.
- Prohlédněte zelené oplodí ořechů; samotná černá rubina ovšem antraknózu nepotvrzuje.
Jak vypadá napadený list, řapík a ořech
Na lístcích složeného ořešákového listu se objevují malé, zpočátku žlutozelené a později hnědé až tmavé skvrny. Často je ohraničuje nápadný tmavší lem. Při silnějším napadení se skvrny propojují, vznikají rozsáhlejší odumřelé plochy a lístky se mohou kroutit nebo opadávat. Na žilnatině a řapíku někdy uvidíte podlouhlé, mírně vpadlé léze.
Prohlédněte i spodní stranu napadených lístků. V místě skvrn se mohou objevit drobné tmavé útvary, v nichž houba vytváří výtrusy. Pouhým okem je nemusíte spolehlivě rozlišit; rozhodující není jedna černá tečka, ale celek příznaků. Na zeleném oplodí mohou vznikat šedohnědé až černé, lehce propadlé skvrny. Silně napadené mladé plody se deformují nebo opadnou.
S čím si antraknózu nejčastěji spletete
Bakteriální skvrnitost ořešáku
Začíná často drobnými vodnatými, hranatými skvrnami ohraničenými žilkami. Může napadat i velmi mladé plody; zelené oplodí pak černá a měkne.
Co hledat
- Vodnatý okraj skvrn a časné poškození plodů.
- Vlhké hnědé léze na zeleném oplodí, někdy i zasychající mladé výhony.
Vrtule ořechová
Larvy vyžírají zelenou rubinu, která potom měkne a černá. Typické tmavnutí obalu nemusí provázet hnědnutí listů.
Co hledat
- Rozměklá rubina držící na skořápce.
- Na řezu obalem bělavé až nažloutlé beznohé larvy.
Sucho a úžeh
Při nedostatku vody nebo po prudkém slunci mohou okraje listů zasychat plošněji, bez typických jednotlivých ohraničených skvrn.
Co hledat
- Poškození po vlně veder, zejména v exponované části koruny.
- Suchou půdu nebo nedávný zásah do kořenové zóny.
Proč bývá problém horší po deštivém jaru
Houba přečkává zimu hlavně na napadených opadaných listech a dalších rostlinných zbytcích.
Na jaře za vlhkého počasí vznikají infekce nových listů. Déšť a dlouhé ovlhčení podporují další šíření.
V létě se skvrny zvětšují a na napadeném pletivu vznikají další výtrusy. Při silném tlaku listy opadají.
Jde o infekci citlivých pletiv, ne o chorobu, kterou vyvolává samotná žlutá barva listu. Husté koruny po dešti pomalu osychají; výrazné rozdíly v náchylnosti mohou mít také jednotlivé odrůdy a semenáče. Jediný deštivý týden však není důkazem konkrétního původce.
Co znamená předčasný opad pro strom a úrodu
Silné infekce mohou způsobit ztrátu velké části listů v létě a poškodit nedozrálé plody. Strom pak má kratší dobu na výživu plodů a vyzrávání letorostů. Starý zdravý ořešák může jednu silnější sezonu přežít bez trvalých následků, ale opakované výrazné odlistění strom oslabuje. Pokud zasychají celé větve, nepřipisujte vše automaticky antraknóze; je vhodné zkontrolovat i jiné příčiny.
Co udělat po zjištění skvrn
Pořiďte fotografie celého stromu, obou stran listu, skvrny u žilnatiny a případně také oplodí. Poznamenejte datum a počasí před vznikem příznaků.
Na podzim shrabejte a odstraňte napadené opadané listí i zjevně poškozené zbytky plodů. Nenechávejte je ležet ve vrstvě pod korunou.
Zkontrolujte vláhu u kořenů, zejména u mladého stromu. Při suchu zalijte půdu do hloubky, ale nedělejte z ní trvale zamokřené místo.
Při výrazném poškození nebo opakovaném předčasném opadu požádejte o diagnostiku vzorku; nevybírejte ošetření podle samotné barvy skvrny.
Napadený list už znovu nezezelená. Smyslem péče je omezit zdroj nové infekce a udržet strom v kondici; postřik provedený až při rozsáhlých suchých skvrnách již poškozené pletivo neopraví.
Omezte přezimující infekci a zkracujte dobu ovlhčení
- Na podzim pravidelně odstraňujte napadené listí z prostoru pod korunou; právě na něm houba často přečkává zimu.
- Vhodným odborným řezem udržujte korunu vzdušnou. Velké řezy starého ořešáku neprovádějte bez rozmyslu jen kvůli skvrnám.
- V suchu pečujte o přiměřenou vláhu, vyhněte se přehnojování dusíkem a sledujte přírůstky stromu.
- Při nové výsadbě zohledněte stanoviště a doloženou náchylnost vybrané odrůdy; univerzálně imunní ořešák nepředpokládejte.
Ošetření vybírejte až po ověření příčiny
U opakovaně silně postižené výsadby se případná ochrana plánuje preventivně podle vývoje stromu a infekčních podmínek. Výskyt tmavých skvrn není sám o sobě pokyn k postřiku. Konkrétní přípravek ani termín nelze doporučit bez určení původce a ověření aktuálně povoleného použití. Před případným použitím ověřte, že je přípravek povolen pro ořešák a danou chorobu, a dodržte etiketu včetně dávky a ochranné lhůty. V běžné zahradě začněte přesným určením původce a úklidem napadeného listí pod stromem.
Kde hledat související potíže ořešáku
Antraknóza se vyskytuje především na ořešáku královském, ale také na dalších druzích ořešáků. Černé oplodí může mít jinou příčinu než skvrnité listy. Pokud pozorujete hlavně změny na plodech, začněte kontrolou rubiny a jádra a vyžádejte si při nejasnosti odbornou diagnostiku. Pokračujte k pěstování ořešáku královského nebo porovnejte příčiny černání ořechů.