Třešeň musí mít chuť už na stromě
Rané a pozdní odrůdy se mohou lišit o týdny. U tmavých třešní sledujte přechod do typické hlubší barvy, u žlutých a červenolících odrůd se řiďte charakteristickým vybarvením konkrétní odrůdy. Vždy několik plodů ochutnejte; třešeň, která je tvrdá a chuťově „zelená“, se po sklizni nezachrání dozráním ve skladu.
Termín konkrétních odrůd porovnávejte v katalogu třešní →. U višní počítejte s přirozeně kyselejší chutí; zralost proto neposuzujte jen podle sladkosti.
Na krátké skladování a převoz je praktické česat se stopkou
RHS doporučuje držet při sklizni stopku, ne měkký plod. Tím omezíte otlaky a prasknutí slupky. Pokud třešně hned zpracováváte, stopky samozřejmě můžete odstranit následně. Při česání nevytrhávejte celé krátké plodonosné útvary z větve.
Před deštěm sledujte praskání plodů
RHS uvádí, že silný déšť nebo nadbytek vody těsně při dozrávání může způsobit praskání. Pokud jsou třešně už plně zralé a přichází vydatné srážky, je rozumné sklizeň neodkládat jen kvůli kalendáři. Prasklé plody rychle zpracujte a nemíchejte je do dávky určené k uchování.
Třešně rychle zchlaďte a nepočítejte s dlouhým skladováním
University of Minnesota uvádí u chlazených třešní řádově několik dnů, nikoli týdny. Sklízejte proto po částech a pouze tolik, kolik dokážete sníst, zpracovat nebo rychle zchladit. Zralé třešně ukládejte do mělkých nádob a nemačkejte je vysokou vrstvou.
Červivé plody mohou souviset s vrtulí třešňovou →. Pokud sklizeň doprovází odumírání větví nebo klejotok, použijte také diagnostiku usychající třešně →.
Po sklizni navazuje případný letní řez
U třešní se běžný udržovací řez často plánuje po sklizni v létě. Neznamená to ale, že každá sklizená třešeň musí být okamžitě řezána. Postup a rozdíl mezi třešní a višní najdete v průvodci Řez třešně →.
Na co myslet
Termín sklizně určujte podle odrůdy a stavu plodů. Barva, chuť a pevnost se mezi odrůdami liší a jeden univerzální odstín zralosti neexistuje.