Přímá odpověď: klejotok není samostatná choroba
Jantarové nebo tmavší lesklé kapky na kmeni a větvích třešně jsou projevem klejotoku: strom uvolňuje lepkavou, gumovitou hmotu z poškozených pletiv. Výtok může vzniknout po řezu, mrazovém popraskání nebo odření kůry; doprovází však také korové choroby a poškození hmyzem. Z barvy ani množství kleje původce neurčíte. Podstatné je, zda se okolní kůra propadá, poškozené místo zvětšuje a větev nad ním zasychá.
Starý výtok u známého poranění, nad nímž větev dobře roste, je méně znepokojivý než čerstvý klej u rozšiřující se tmavé rány a usychající větve. Prohlížejte celé okolí postiženého místa. Ani dobře olistěná koruna nevylučuje počínající nekrózu; samotný výtok ovšem není důvod ke kácení. Při podezření na infekci porovnejte příznaky také s bakteriální korovou nekrózou peckovin.
Čtyři kontroly ještě před jakýmkoli řezem
- Najděte místo výtoku. Je pod čerstvou řeznou ranou, v rozvětvení, na staré odřenině, u země, nebo na zdánlivě neporušené kůře? Prohlédněte také úvazek, oporu a stopy po sekačce.
- Prohlédněte okolní kůru. Hledejte propadlá nebo odumřelá místa, praskliny a zvětšující se okraj poškození. Kůru kvůli prohlídce neseškrabujte: způsobili byste další ránu.
- Sledujte větev nad místem. Nevyrašily pupeny, zvadly listy, uschly květy či kratší výhony? Prohlédněte i protější zdravou větev jako srovnání.
- Zapište souvislosti a pořiďte snímky. Poznamenejte datum řezu, mrazu, krupobití, zamokření, sucha a prvního nálezu. Vyfoťte celý strom i ránu s měřítkem; po dvou až třech týdnech porovnejte stejné místo.
Pozor také na drobné otvory a pilinovitou drť u kapek kleje: mohou naznačovat hmyz pod kůrou. Samotný otvor však neurčuje druh škůdce. Americká studie klejotoku střemchy pozdní (Prunus serotina) dokládá podobnou reakci na podkorní hmyz; její konkrétní nálezy nelze automaticky přenášet na pěstované třešně v Česku.
Možné příčiny podle dalších znaků
1. Zhojené nebo čerstvé mechanické poranění
Rozlišovací znak: klej vytéká z místa známého řezu, odřeniny nebo praskliny; okraje rány se nezvětšují a větev dál roste. Kdy: po nárazu, krupobití, řezu nebo mrazu. Další kontrola: zabraňte dalšímu odírání a sledujte okraje rány. Pokud kůra tmavne a propadá se, může se k původnímu poranění přidat infekce.
2. Bakteriální korová nekróza peckovin
Rozlišovací znak: na větvi či kmeni se objevuje propadlá plocha odumřelé kůry, někdy s klejem; výhony nad ní mohou zasychat. Na listech se mohou současně ukázat hnědé skvrny a drobné dírky. Mezi původce bakteriálních nekróz peckovin patří patovary Pseudomonas syringae. Kdy: korové léze bývají nápadné zvláště na jaře, listové příznaky od začátku léta; rozvoji infekcí svědčí vlhko. Další kontrola: sledujte rozsah poškození a u kmene nebo kosterní větve si vyžádejte odborné posouzení.
3. Jiné odumírání větví a poškození kořenů
Rozlišovací znak: zasychá více větví, kůra mění barvu nebo jsou patrné starší rány. Klejotok mohou doprovázet i některé houbové choroby dřeva, ale podobný vzhled neznamená stejného původce. Je-li výtok nízko nad zemí a slábne celá koruna, zkontrolujte také kořenový krček, odtok vody a možné poškození kořenů. Další kontrola: nevyřezávejte naslepo kůru ani dřevo; k rozlišení příčin celkového chřadnutí je vhodné odborné posouzení.
4. Hmyz pronikající pod kůru
Rozlišovací znak: poškozenou oblast provázejí drobné výletové či vstupní otvory, drť, chodbičky nebo larvy. Kdy: záleží na druhu hmyzu, konkrétní měsíc z jediné kapky určit nelze. Další kontrola: vyfoťte otvor i drť zblízka a přiložte měřítko. Bez nalezení škůdce nestříkejte proti předpokládanému druhu a nevrtejte zbytečně do kmene.
Kdy se klejotok obvykle ukáže
Na jaře snadno poznáte větve, jejichž pupeny nevyrašily, a léze, které se začaly zvětšovat. Po odkvětu si všímejte také zhnědlých květů a zasychajících konců výhonů: mohou upozornit na moniliovou spálu, samotný klej však její původ nepotvrzuje. V létě porovnávejte olistění a vývoj ran. Před zimou zaznamenejte praskliny, ale běžný silný řez třešně v době vegetačního klidu neplánujte.
Co udělat krok za krokem
- Zastavte další poškozování. Uvolněte úvazek, chraňte kmen před mechanizací a odstraňte zdroj dlouhodobého odírání. Zkontrolujte, zda voda u kmene nestojí.
- Rozlište starou ránu od zvětšující se nekrózy. Vyfoťte místo s měřítkem, později porovnejte okraje poškození a zkontrolujte větev nad ním.
- U zdravého stromu nespěchejte s velkým zásahem. Samotný zaschlý klej nemusíte vyškrabávat. Hluboké vydlabávání vytváří nové vstupy pro infekci a bez diagnózy nic neřeší.
- Při odumírání menší větve zvažte zdravotní řez. Pokud je příčina i rozsah napadení dostatečně zřejmý, vyberte suché období, přednostně v létě. Při podezření na infekci očistěte nářadí po kontaktu s nemocným dřevem a dezinfikujte je podle návodu použitého prostředku.
- Zavolejte odborníka u kmene, hlavního rozvětvení nebo rychlého šíření. Není bezpečné vyříznout naslepo hlubokou skvrnu ani odříznout velkou kosterní větev bez posouzení stability stromu.
Přípravek či dávku postřiku nelze volit podle samotného výtoku. Ani barva kleje nedokazuje, že pomůže měďnatý přípravek, fungicid, insekticid nebo nátěr. Pro rozhodnutí o případném ošetření je nutné nejprve určit příčinu a ověřit platnou registraci pro konkrétní plodinu v ČR.
Prevence v dalších sezonách
Pěstujte třešeň v propustné půdě bez dlouhodobého zamokření, zalévejte podle její skutečné vlhkosti a chraňte kmen před zraněním. Zdravý strom řežte střídmě, přednostně po sklizni za suchého počasí; velké řezy neprovádějte těsně před deštěm. Podrobný postup najdete v článku řez třešně. Sanitární řez nemocné větve však vyžaduje vlastní posouzení.
Nenechávejte zjevně nemocný řezný materiál u zdravých stromů a nepoužívejte jej k roubování. Pokud na stromě zároveň zahnívají a mumifikují plody, odstraňujte je jako možný zdroj infekce. V následující sezoně porovnávejte stejné větve, nejen největší kapku kleje.
Časté otázky
Má se klej z kůry sloupnout? Samotné odloupnutí kleje neodstraní příčinu. Zbytečně nepoškozujte okolní kůru a soustřeďte se na změny léze.
Může být klejotok na třešni bez infekce? Ano. Doprovází také mráz, mechanické rány či poškození hmyzem. Ke stanovení příčiny potřebujete další znaky.
Je klejotok vždy nebezpečný pro celý strom? Ne. Lokalizovaný výtok u staré stabilní rány má jiný význam než šířící se nekróza kmene se zasycháním koruny.
Kdy třešeň raději neřezat? Vyhněte se běžnému silnému zimnímu řezu a zásahu v dešti; při podezřelé nekróze se řiďte rozsahem choroby a odborným doporučením.
Kam pokračovat
Další příznaky na dřevě pomůže porovnat stránka proč usychá třešeň; při skvrnách a dírkách na čepelích pokračujte v související diagnostice listů. V katalogu třešní najdete hostitelskou skupinu. Základní rozcestník je diagnostika problémů ovocných stromů.