**Bejlomorka malinokorová (Resseliella theobaldi), někdy označovaná jako bejlomorka maliníková, je drobný dvoukřídlý hmyz. Samičky kladou vajíčka do podélných prasklin kůry mladých prutů maliníku. Načervenalé larvy se živí pod kůrou. Poškozená místa mohou být vstupní branou pro houby, které se podílejí na odumírání prutů. Od jara sledujte spodní část letošních výhonů**, zejména nové praskliny kůry. Tmavá skvrna sama o sobě výskyt larev neprokazuje. James Hutton Institute: Raspberry Cane Midge
Pozor na české pojmenování a záměnu jiných bejlomorek
Vědecké jméno tohoto profilu je jednoznačné: Resseliella theobaldi, kód EPPO THOMTE. Starší literatura může uvádět Thomasiniana theobaldi. V oficiálním českém názvoslovném seznamu ČAZV se pro tento druh používá jméno bejlomorka malinokorová. Vyhledávané označení „bejlomorka maliníková“ může být v zahrádkářských textech nejednoznačné. Proto jej zde vždy spojujeme s latinským jménem. EPPO: *Resseliella theobaldi* · ČAZV: české názvosloví škůdců
Zvlášť důležité je nezaměnit ji s Lasioptera rubi, bejlomorkou ostružiníkovou, která vytváří na prutech maliníku a ostružiníku nápadné kulovité hálky. Resseliella theobaldi naproti tomu využívá praskliny a poranění kůry, pod nimiž vznikají nepravidelné tmavé léze. Po tomto druhu proto nehledejte především velké zduřeniny. Ani výskyt podobných beznohých larev v prutu bez dalších znaků nestačí k přesnému druhovému určení.
Jak škůdce vypadá a kde se ukrývá
Dospělec je jemná muška připomínající komárka, zpravidla měří 2 až 2,5 mm a má okrově červené tělo. Pro zahrádkáře je těžké jej bezpečně určit pouhým pozorováním. Larvy jsou naopak nápadnější, když opatrně nadzvednete poškozenou kůru. Dorůstají přibližně 3 až 4 mm, jsou beznohé, měkké, zpočátku světlejší, později lososově červené. Skupiny larev se živí v povrchových pletivech stonku, těsně pod kůrou. INRAE Ephytia: *Resseliella theobaldi*
Napadení se soustřeďuje především při bázi letošních náhradních prutů. Rychle rostoucí výhony někdy samovolně praskají, zvlášť při intenzivním přírůstku. Do vzniklých štěrbin mohou samičky klást vajíčka. Larvy následně poškozují jemná pletiva pod kůrou. Některé odrůdy mají ke vzniku prasklin větší sklon než jiné, což může ovlivnit také jejich náchylnost k tomuto škůdci. AHDB: Cane fruit IPM
Proč prut odumírá často až další rok
Samotný povrchový žír larev bývá prvním krokem. Vytvoří se tmavohnědé až nafialovělé propadlé skvrny a poškozená kůra přestane řádně chránit hlubší pletiva. Do poškozených míst mohou proniknout houby vyvolávající komplex chorob označovaný v angličtině jako midge blight. Výsledkem může být větší korová nekróza, poškození vodivých pletiv, slabé rašení a odumření plodonosné části prutu v následující sezoně. James Hutton Institute: poškození prutů
Proto někdy první problém přehlédnete: letos je prut zelený, ale příští jaro z něj vyroste málo bočních výhonů, během nasazování plodů uvadá nebo se snadno láme. Takový průběh může souviset s bejlomorkou a následnou houbovou infekcí, není však sám o sobě jednoznačnou diagnózou. Pokud je kůra rozpraskaná, pečlivě prohlédněte poškozené místo; pokud larvy nenajdete, zvažte i čistě houbovou nekrózu nebo mechanické poranění.
Životní cyklus: několik vln během léta
Larvy přezimují v kokonech v půdě poblíž maliníku. Na jaře se kuklí a vylétají první dospělci. V evropských podmínkách lze první let čekat přibližně v květnu až červnu, ale rozhoduje počasí a růst mladých prutů. Vajíčka jsou kladena do prasklin v kůře, z nichž se líhnou larvy. Po dokončení žíru se larvy přesouvají k půdě, kde probíhá další část jejich vývoje. James Hutton Institute: životní cyklus
Na první generaci navazují další letní generace; odborné britské zdroje podle podmínek popisují několik generací za vegetaci, přičemž nejpočetnější mohou být pozdější vlny. Uváděné počty se mezi zdroji a lokalitami liší; v české zahradě proto nepředpokládejte pevné datum ani stále stejný počet generací. Pro praktickou péči to znamená pravidelně sledovat spodní část letošních prutů od jara až do konce léta. AHDB: sledování generací
Co může způsobovat podobné skvrny
Houbové choroby maliníku, například odumírání výhonů, mohou vytvářet fialové nebo hnědé skvrny a praskání kůry i bez bejlomorky. Na rozdíl od samotného požeru mohou být léze spojeny s uzlinami, pupeny či širší oblastí výhonu. Houba může na druhou stranu napadení larvami následovat, takže přítomnost obou příčin není vyloučena.
Mechanické odření prutů od opory nebo při sklizni způsobí lokální praskliny, aniž by v nich musel žít hmyz. Krupobití a mráz mohou také poškodit kůru. U **bejlomorky ostružiníkové (Lasioptera rubi)** hledejte typické kulovité hálky, zatímco zde jde o ploché praskliny s možným výskytem larev pod kůrou. Fotografie samotné tmavé skvrny proto nestačí k rozhodnutí o postřiku.
Co dělat při podezření na výskyt
- Najděte letošní náhradní pruty. Při kontrole od května vyberte několik mladých výhonů a prohlédněte zejména nejnižších několik desítek centimetrů. Vyhledejte nové podélné praskliny a nepravidelné tmavé skvrny.
- Ověřte přítomnost larev. Na již poškozeném prutu jemně nadzvedněte uvolněnou kůru; živé larvy jsou důležitým vodítkem. Před odběrem vzorku místo vyfotografujte a poznamenejte datum.
- Silně poškozené pruty odstraňujte uvážlivě. Pokud je část výhonu odumřelá nebo se prut láme, vyřežte ji podle běžných zásad řezu. Neodstraňujte však všechny letošní náhradní pruty jen kvůli povrchovým prasklinkám: příští rok byste přišli o úrodu.
- Udržujte porost přehledný. Vyvazujte pruty tak, aby se o sebe výrazně neodíraly, a zachovávejte přiměřenou hustotu. Vyrovnaná péče usnadní kontrolu; prořezání samo o sobě nezaručuje vymizení larev z půdy.
- Po sklizni odstraňte odplozené pruty. U běžných jednouplodících maliníků je vyřežte u země a ponechte dostatek zdravých mladých prutů. Prohlédněte kůru i na těch, které plánujete ponechat do další sezony.
- Vývoj zhodnoťte v následujícím jaře. Sledujte rašení, lámání a odumírání označených prutů. Průběh může ukázat souvislost mezi loňským poškozením kůry a letošním oslabením.
V produkčních porostech lze pro sledování letu využít druhově odpovídající feromonové lapáky. Výzkum zkoumá také vliv půdního krytu a vlastností odrůd na vývoj škůdce; zatím ale není důvod doporučovat libovolnou fólii jako spolehlivou ochranu v domácí zahradě. Případná chemická ochrana musí vycházet z potvrzeného napadení a aktuálního českého povolení pro maliník. Britské přípravky ani termíny postřiků nepřebírejte bez ověření. AHDB: výzkum ochrany
Při obnově výsadby pomůže pěstování maliníku, řez maliníku a postup pro oporu maliníků. Pro odlišení dalších druhů hmyzu slouží atlas škůdců.
Časté otázky
Dělá bejlomorka maliníková velké kulaté hálky?
U Resseliella theobaldi je charakteristický vývoj larev pod popraskanou kůrou. Velké kulovité hálky jsou typické pro jiný druh, Lasioptera rubi. Přesné latinské jméno proto při určení vždy zkontrolujte.
Znamená prasklá kůra automaticky napadení?
Ne. Praskliny mohou vzniknout při rychlém růstu nebo po mechanickém namáhání. Pro potvrzení hledejte živé larvy, charakter skvrn a případně si nechte vzorek odborně určit.
Proč část maliníku usychá až rok po napadení?
Požer larvy naruší ochrannou vrstvu kůry, kterou mohou využít houbové patogeny. Nekróza může postupovat přes zimu, takže oslabení plodonosného prutu se projeví až při jarním růstu či násadě plodů.
Pomůže odstranit všechny mladé pruty?
Není to vhodný univerzální postup. U jednouplodících maliníků letošní zdravé náhradní pruty ponesou příští rok úrodu. Vyřezávejte především silně poškozené nebo odumřelé části a zachovejte zdravou obnovu.