**Nesytka rybízová (Synanthedon tipuliformis) je motýl, jehož housenka žije skrytě uvnitř výhonů rybízu a angreštu.** Zvenku bývá dlouho nenápadná. Podezřelé je zejména vadnutí listů na jednotlivé větvi v době, kdy ostatní části keře prospívají. Po podélném rozříznutí zasaženého prutu objevíte chodbu v dřeni, někdy s tmavou drtí a světle zbarvenou housenkou. Takový výhon odřízněte až do zdravého dřeva a odneste z výsadby. ÚKZÚZ: nesytka rybízová
Jak vypadá škůdce a kde ho hledat
Motýl patří mezi nesytkovité. Na první pohled může připomínat drobnou vosu: má úzká, převážně průhledná křídla a tmavé tělo s kontrastními proužky. Rozpětí křídel dosahuje přibližně 18 mm. Dospělci létají ve dne, za tepla a slunce; většina pěstitelů je však vůbec nezastihne. Pro potvrzení druhu je podstatnější nález poškozeného prutu nebo odborně určený dospělec z druhového feromonového lapáku. Agromanuál: nesytka rybízová
Housenka je bělavá až nažloutlá, s hnědou hlavou. Žije uvnitř prutu, kde postupně vyžírá dřeň. Některé chodby mají tmavé stěny nebo obsahují drobný trus. Pro zahrádkáře jsou hlavními hostiteli černý, červený a bílý rybíz a angrešt. Při podezření rozhoduje nález typické chodby v prutu spolu s dalšími znaky; samotné vadnutí listů nestačí. ÚKZÚZ: hostitelské spektrum a příznaky
Vědecké jméno Synanthedon tipuliformis je přijímané v databázi EPPO (kód SYNATI). Starší texty používají kombinaci Aegeria tipuliformis. Nejde o další druh, a proto není potřeba pro něj plánovat samostatný monitoring. EPPO: *Synanthedon tipuliformis*
Typické poškození: nejprve slábne větev, potom usychá
Na jaře lze přehlédnout slabší rašení nebo menší přírůstek. Výraznější příznaky se často projeví během růstu a dozrávání rybízu či angreštu: listy na jednom prutu vadnou, zatímco ostatní části keře jsou svěží a půda není nápadně suchá. Takový prut může později odumřít celý. Porovnávejte proto postižené a zdravé výhony na stejném keři.
Když podezřelý prut odstřihnete, prohlédněte řez. Zdravá dřeň bývá světlá a plná; napadená může obsahovat podélnou tmavší chodbu. Rozřízněte odříznutou část podélně, abyste zjistili délku vyžraného úseku. Housenka nemusí být přítomna v každém řezu: může se nacházet dále uvnitř prutu, již se zakuklit nebo z něj vyletět motýl. U napadené větve lze někdy najít i výletový otvor. ÚKZÚZ: vývoj v prutech
Kdy se nesytka vyvíjí
V našich podmínkách má obvykle jednu generaci za rok. Housenky přezimují uvnitř prutů. Na jaře dokončují žír, vytvoří úsek vedoucí k budoucímu výletovému otvoru a uvnitř stonku se zakuklí. Motýli vylétají převážně v červnu a červenci, často s vrcholem v druhé polovině června. Přesné datum se liší podle počasí a polohy zahrady. Agromanuál: životní cyklus
Samičky kladou vajíčka jednotlivě na výhony, poblíž pupenů nebo drobných nerovností kůry. Mladé housenky po vylíhnutí pronikají do stonku a vyžírají jeho střed. V létě a na podzim přibývá skrytého poškození; housenka v prutu zůstává i přes zimu. Proto má smysl kontrolovat poškozené větve při každém zimním řezu, nikoli čekat jen na červnový let motýlů.
Nesytka, choroba dřeva, nebo sucho?
Sucho a poškozené kořeny mohou způsobit vadnutí více větví zároveň. U nesytky bývají nápadné jednotlivé postižené pruty a chodba v dřeni. Houbové choroby dřeva mohou naopak vytvářet odumírání, skvrny a změnu barvy pletiv bez zřetelné hmyzí chodby. V takovém případě hledejte další příznaky a nepovažujte každý tmavý řez za důkaz nesytky.
U starších keřů mohou celé větve přirozeně stárnout. Pokud není v řezu chodba a keř je silně zahuštěný, nejprve zvažte běžnou obnovu plodného dřeva. Případné poškození mrazem často souvisí s exponovanými částmi rostlin a s průběhem zimy. Když jde o významný nález a diagnóza není jasná, uchovejte část prutu s vyústěním chodby a požádejte o odborné určení.
Postup ochrany v zahradě
- V zimě prohlédněte slabé pruty. Při běžném řezu sledujte dřeň na čerstvé řezné ploše. U podezřelého výhonu ověřte podélně vedenou chodbu; jeden tmavší řez bez požerku nestačí k určení škůdce.
- Řežte až do zdravého dřeva. Napadený výhon odstraňte celý, nebo jej zkraťte až pod konec chodby. U dlouhé chodby bývá praktičtější odstranit prut při bázi. Nenechávejte napadené odřezky ve výsadbě jako mulč.
- Před květnovým až červnovým letem pokračujte v kontrole. Včasný řez odstraní část přezimujících housenek ještě před vylétnutím. Nepoškozujte však zbytečně mnoho zdravých výhonů.
- Podle potřeby sledujte dospělce. Druhový feromonový lapák může přiblížit začátek letu a napovědět, zda se v okolí nesytka vyskytuje. Úlovek samců však neurčuje přesný počet housenek na vašich rostlinách a běžný monitorovací lapák sám kolonii nevymýtí.
- Od léta znovu prohlížejte vadnoucí pruty. Po sklizni si poznamenejte výhony se slabším růstem a při následujícím řezu ověřte jejich dřeň. Opakované odstraňování skutečně napadených prutů je důležitější než jednorázové náhodné ošetření.
Housenka chráněná uvnitř prutu není snadno zasažitelná povrchovým přípravkem. Bez potvrzeného škůdce a ověřeného českého povolení proto nestříkejte keř pouze kvůli vadnoucím listům. Zahraniční návody na různé přípravky a termíny nelze automaticky převzít pro české pěstování. Správný řez keře vysvětluje řez rybízu; celkovou obnovu výsadby pak pěstování rybízu a pěstování angreštu.
Časté otázky
Může nesytka napadnout i zdravě vypadající větev?
Ano. Housenka může být v dřeni ještě před výrazným vadnutím listů. Při zimním řezu kontrolujte náhodně vybrané i podezřelé starší pruty, zvlášť pokud se napadení už v zahradě potvrdilo.
Kdy mám nasadit feromonový lapák?
Před očekávaným letem na konci jara. V české zahradě je důležité zejména období od konce května do července, ale vhodný termín se řídí počasím a výrobcem konkrétního lapáku.
Pomůže odstranit jen viditelně suchý konec?
Jenom tehdy, pokud odstraníte celou chodbu včetně housenky. Zůstane-li část poškození ve výhonu, může v něm pokračovat vývoj. Řeznou plochu kontrolujte, dokud není dřeň bez chodby.
Škodí nesytka přímo na bobulích?
Housenka žije ve výhonech, nikoli v plodech. Sklizeň ale může utrpět nepřímo: oslabené nebo uschlé větve hůře vyživují listy a nasazené bobule.