**Puklice švestková (Parthenolecanium corni) je savý hmyz. Její dospělé samičky vypadají jako malé vypouklé hnědé hrbolky pevně přichycené k větvím.** Napadá švestky a další peckoviny i jiné listnaté dřeviny. Při silném výskytu saje mízu, strom slábne a může méně plodit. Nápadné samičky lze najít na větvích od jara; v zimě se však hledají především drobná přezimující stadia. V době líhnutí je třeba sledovat i pohyblivé nymfy. ÚKZÚZ – puklice švestková
Co na stromě skutečně žije
Správný latinský název je Parthenolecanium corni, EPPO kód LECACO. Ve starších knihách můžete narazit na jména Lecanium corni či Eulecanium corni. Jde o starší vědecká označení téhož druhu. Slovo „švestková“ neznamená, že hmyz žije výlučně na švestkách: napadá široký okruh listnatých dřevin, včetně dalších slivoní, peckovin, lísky a ořešáku. EPPO – *Parthenolecanium corni*
Na napadených větvičkách najdete zaoblené hnědé útvary velké několik milimetrů. Dospělé samičky dosahují přibližně 4–6 mm. Vypouklý hnědý útvar tvoří tělo samičky, pod nímž jsou chráněna vajíčka. Po vylíhnutí vylézají drobné pohyblivé nymfy. Na listech a letorostech připomínají ploché oválné tečky, zprvu světlejší, později hnědnoucí. Dospělé samičky se již nepohybují. Puklice nemá samostatný odnímatelný štítek jako štítenka zhoubná. ÚKZÚZ – popis
Na rozdíl od běžné drsnosti kůry mají puklice pravidelný oválný až polokulovitý tvar a tvoří shluky na větvích. Zaschlá těla samiček mohou na dřevě zůstat i po odumření hmyzu. Nález staré puklice tedy ještě neprokazuje, že je kolonie živá. Opatrně zkontrolujte několik kusů a pátrejte po vajíčkách nebo pohyblivých nymfách; nepoškozujte přitom mladou kůru.
Jaké škody puklice způsobuje
Puklice saje na rostlinných pletivech. Menší počet na silném stromě často nepředstavuje naléhavý problém. Při větší hustotě mohou větve hůře přirůstat, koruna prosychá, strom méně plodí a plody zůstávají drobnější. ÚKZÚZ u těžkých napadení uvádí i klejotok, slábnutí a dlouhodobě závažné poškození stromů. Není však správné připsat každé zaschnutí větve puklici: stejný následek mohou vyvolat choroby dřeva, poškození kořenů, sucho nebo mráz. ÚKZÚZ – škodlivost
Savý hmyz může vylučovat lepkavou medovici, na níž se druhotně rozvíjejí černé povlaky sazovitosti. Při kontrole proto sledujte i lepkavé listy a zčernalý povrch listů či větviček. Samotná černá barva ovšem není důkazem puklice: medovici vytvářejí také mšice a jiní saví škůdci. RHS – Brown scale
Životní cyklus: proč nestačí sledovat jen dospělé samičky
Puklice švestková přezimuje zpravidla jako mladá nymfa na kůře větví. Na jaře pokračuje v růstu a z nymf se vyvíjejí samičky. V pozdním jaru a začátkem léta kladou pod svým tělem vajíčka. Nymfy se zpravidla líhnou v červnu až červenci, rozlézají se na listy a sají. Ke konci léta se vracejí na větve, kde přezimují. Přesný termín líhnutí určuje průběh počasí. RHS – vývoj *P. corni*
Z toho plyne základní pravidlo: pro posouzení případného zásahu je důležité období pohybu mladých nymf. Pod vyklenutým tělem dospělé samičky jsou vajíčka chráněna; náhodně provedený pozdní postřik tak nemusí zasáhnout citlivé stadium. Zapište si, kdy nacházíte živé nymfy, a podle skutečného výskytu posuďte, zda je zásah vůbec potřeba.
Co lze s puklicí zaměnit
Štítenky mají obvykle plošší kryt a mohou být přichycené na kůře podobným způsobem, ale patří do jiných skupin červců. Jiné druhy puklic se odlišují tvarem, hostiteli či životním cyklem a některé je z fotografie velmi obtížné určit. Jednoduché odstranění jediného hnědého útvaru nemusí stačit ke správnému druhovému určení. Také zaschlé kapky mízy nebo drsné korkové výrůstky na kůře mohou mást.
Klejotok na švestce nemusí být následkem sání puklic. U peckovin souvisí i s poraněním, nevhodným řezem nebo chorobou. Jestliže strom prosychá, ale nenajdete živé nymfy ani shluky puklic, hledejte příčinu také jinde. K běžné péči o slivoně se hodí řez švestky a slivoně.
Praktický postup během roku
- V zimě prohlédněte kmen a větve. Zkontrolujte zejména hladší mladé dřevo, rozvětvení a zahuštěné části koruny. Nález vyfotografujte i s měřítkem; stará zaschlá těla samiček nepovažujte za důkaz živé kolonie.
- Při řezu odstraňte nejvíce napadené drobné větvičky. Jsou-li celé tenké výhony posety puklicemi, při běžném prosvětlování koruny lze jejich odstranění upřednostnit. Silné zdravé části stromu však zbytečně neodstraňujte kvůli několika samičkám.
- Od jara do začátku léta sledujte vývoj. Na vybraných označených větvičkách pravidelně hledejte výskyt nymf a čerstvé samičky. V červnu až červenci kontrolujte také rub listů. Termín se může podle počasí a stanoviště posunout.
- Když je výskyt malý, zvažte ruční odstranění. Jednotlivé puklice lze z dostupných hladkých větví opatrně setřít nebo sejmout. Vyhněte se poškození kůry. Na rozsáhlou kolonii ve vyšší koruně to obvykle nestačí.
- Podporujte přirozené nepřátele. Slunéčka a parazitoidi snižují počet některých stadií puklic. Nezasahujte širokospektrálně bez doložené potřeby, zvlášť když jsou na dřevě jen zbytky odumřelých samiček.
- Vyhodnoťte následek. Na podzim porovnejte hustotu výskytu, kondici letorostů a průběh plodnosti s jarním záznamem. V případě slabého stromu nezapomeňte posoudit vláhu, choroby a stav kořenů.
Lepové pásy kolem kmene nejsou spolehlivou samostatnou ochranou: nymfy mohou přezimovat přímo na větvích a pás vůbec nepřekonají. Základem proto zůstává prohlídka větví, sledování pohyblivých nymf a šetrné odstranění silně napadených drobných větévek.
Má smysl puklice stříkat?
Při ojedinělých puklicích na zdravé slivoni většinou nejprve pomůže sledování a mechanické odstranění dostupných napadených větviček. Pokud se kolonie zvětšuje a strom prokazatelně slábne, ověřte přítomnost živých nymf a teprve poté řešte ochranu s odborníkem. Zahraniční návody na olejové či jiné postřiky nejsou platným doporučením pro českou švestku. Případné povolení, termín použití a ochrannou lhůtu je nutné ověřit v aktuálním českém registru a etiketě.
Chraňte přirozené nepřátele puklic a vyhněte se zásahům bez zjištěné příčiny. Výskyt vyhodnocujte podle živých jedinců, oslabení stromu a vývoje během sezony, nikoli podle počtu zaschlých těl samiček. Související druhy najdete v atlasu škůdců a pěstitelskou péči o asijské typy slivoní shrnuje pěstování japonské švestky.
Časté otázky
Mohou na větvích zůstat puklice i po úhynu?
Ano. Zaschlá těla samiček mohou na kůře přetrvat delší dobu. O tom, zda napadení pokračuje, lépe vypovídají živé nymfy a nově se vyvíjející kolonie.
Proč jsou vajíčka ukrytá pod tělem samičky?
Dospělá samička je nepohyblivá a vajíčka chrání svým vyklenutým tělem. Drobné nymfy po vylíhnutí přelézají na další části rostliny, kde pokračují v sání.
Je puklice švestková nebezpečná jen pro švestky?
Ne. Je to druh s širokým okruhem hostitelů včetně dalších peckovin a mnoha listnatých dřevin. Při opakovaném výskytu kontrolujte i sousední hostitelské rostliny, ale zásah vybírejte podle skutečného napadení.
Kdy je nejvhodnější strom kontrolovat?
V zimě je bez listí snadnější prohlédnout přezimující nymfy a pozůstatky starších puklic. V pozdním jaru a létě pak sledujte líhnutí a pohyb mladých nymf, protože jejich výskyt pomáhá rozhodnout o případné cílené ochraně.