**Vlnovník rybízový (Cecidophyopsis ribis) je mikroskopický roztoč, který žije a množí se uvnitř pupenů.** Na černém rybízu jsou napadené pupeny nápadně velké, kulaté, připomínají malé kuličky a na jaře se zpravidla neotevřou. Nejlepší čas na odhalení škůdce je po opadu listí a v předjaří. Jednotlivé zasažené pupeny nebo výhony odstraňte dřív, než z nich roztoči na jaře začnou přelézat na zdravá místa. Při silném napadení nestačí vyštípat pár pupenů a keř může být nutné vyměnit. ÚKZÚZ – vlnovník rybízový
Proč jej pouhým okem neuvidíte
Vlnovník rybízový patří mezi velmi drobné roztoče z čeledi vlnovníkovitých. Samičky měří přibližně dvě desetiny milimetru a žijí chráněné mezi šupinami pupenů. Ve starších textech se druh jmenuje také Eriophyes ribis nebo se pro něj v češtině používá hálčivec rybízový. Tyto názvy neoznačují druhého škůdce. EPPO používá jméno Cecidophyopsis ribis a kód ERPHRI. EPPO – *Cecidophyopsis ribis*
V jednom silně napadeném pupenu mohou přežívat tisíce roztočů. Proto není běžná lupa často dostatečná k určení samotného živočicha. Pro zahrádkáře je nejcennějším znakem změněný tvar pupenu na černém rybízu. Zdravý pupen bývá protáhlejší a v době rašení se rozvíjí. Napadený je zduřelý a téměř kulovitý, zůstává zavřený, později hnědne a odumírá. ÚKZÚZ – popis příznaků
Na červeném a bílém rybízu nebo angreštu nepřenášejte diagnózu z černého rybízu automaticky. Mohou na nich působit také příbuzní roztoči a deformace pupenů nebývá vždy stejně nápadná. Když se několik pupenů špatně otevírá, zvažte také mráz, poškození výhonu nebo jiné škůdce. Druhové určení roztoče vyžaduje odborné vyšetření.
Kdy pupeny nabobtnají a kdy je roztoč opouští
Vlnovníci přečkávají zimu uvnitř pupenů. Jakmile se na jaře oteplí, rozmnožují se a postupně se přesouvají ven. Podle ÚKZÚZ může přesun začínat už od druhé poloviny března, nejvýraznější bývá od poloviny dubna do poloviny června, zejména za teplého, slunného počasí. Roztoči obsazují růstové vrcholy a nově vznikající pupeny, v nichž se ukryjí pro příští zimu. Na černém rybízu bývá zvětšování nově napadených pupenů patrné od pozdního léta, zvláště pak po opadu listí. Tyto termíny se podle průběhu počasí posouvají. ÚKZÚZ – životní cyklus
Roztoči se šíří krátkým přelézáním mezi částmi rostliny, ale i větrem a spolu s napadeným množitelským materiálem. Rizikové jsou zejména řízky a nové keře pocházející z neověřeného zdroje. Odříznutý výhon s podezřelými pupeny proto nepoužívejte k množení. Nesaďte nový rybíz bez rozmyslu těsně vedle dlouhodobě silně napadeného porostu.
Nejde jen o menší sklizeň: souvislost se zvratem rybízu
Napadené pupeny nevyraší nebo se rozvinou jen omezeně. Na keři tak ubývá zdravých listových i květních pupenů a úroda postupně klesá. Vlnovník má navíc mimořádný význam jako přenašeč viru zvratu černého rybízu. Přítomnost roztočů ještě automaticky neznamená, že rostlina virus má, ale dlouhodobé neřešené napadení riziko jeho šíření zvyšuje. ÚKZÚZ – význam a fytosanitární regulace
Podezření na virové onemocnění je závažnější než samotných několik poškozených pupenů. Může se projevovat změnami stavby květů, listů a plodnosti, které se však nedají bezpečně určit jen podle obecného popisu na internetu. Keř se zřetelně omezenou plodností nebo podezřelými květy neoznačujte za virus bez odborného potvrzení. Z napadeného porostu neodebírejte řízky ani neprodávejte sadbu. U rozmnožovacího materiálu rybízu je C. ribis podle evropských pravidel regulovaným nekaranténním škodlivým organismem; taková pravidla se týkají uvádění sadby do oběhu a nepředstavují univerzální povinnost vykácet každý starý zahradní keř. EPPO – regulace
Co vypadá podobně, ale nemusí jít o vlnovníka
Běžně nalité květní pupeny mohou být před rašením silnější než listové, avšak zdravě pokračují ve vývoji. U vlnovníka je na černém rybízu typické neúměrně kulovité zduření a následné neotevření. Porovnejte několik pupenů na téže větvi a také na zdravém sousedním keři.
Poškození mrazem či suchem obvykle zanechává zaschlé, někdy zčernalé nebo odumřelé pupeny, nemusí je ale předem proměnit v typické velké kuličky. Škůdci uvnitř výhonů, například nesytky, mohou oslabit celou větev; při řezu pak najdete poškozenou dřeň a chodby uvnitř prutu, zatímco u vlnovníka je centrum napadení v pupenu. Ne všechny deformace pupenů lze určit bez mikroskopického vyšetření.
Postup ochrany od podzimu do léta
- Po opadu listí si projděte každý keř. U černého rybízu hledejte nápadně kulovité pupeny na jednoletých i starších výhonech. Označte postižené větve a odhadněte, zda jde o jednotlivé nálezy, nebo o velký podíl pupenů.
- V zimě a předjaří odstraňte zjevně napadené části. Ojedinělé pupeny lze opatrně vyštípnout, u většího množství na jednom prutu bývá rozumnější odříznout celý výhon. Odpad nedávejte k množení a neponechávejte ho pod keřem.
- Při silném a opakovaném napadení posuďte výměnu keře. Pokud je zduřelých pupenů mnoho a keř nese málo zdravého obrostu, samotné vyštipování nemusí stačit. O obnově rozhodněte podle skutečného rozsahu napadení, vitality a hodnoty výsadby; univerzální procentní hranici pro všechny zahrady nelze bezpečně stanovit. Při podezření na virový zvrat si vyžádejte odborné posouzení. ÚKZÚZ – prevence
- Na jaře sledujte rašení. Po oteplení už roztoči mohou opouštět staré zduřelé pupeny a přesouvat se na mladé části keře. Nové napadení však v té chvíli pouhým okem zpravidla nepoznáte; nespoléhejte na hledání dalších velkých pupenů v průběhu několika jarních týdnů.
- V létě se vraťte ke kontrole zdraví sadby. Nesbírejte řízky z napadených keřů a nepřesazujte je mezi zdravé rostliny. Nové keře kupujte z prověřeného zdroje; pro další sezonu zapište místa výskytu.
Vlnovník se ukrývá hluboko v pupenech, a proto jej nelze spolehlivě odstranit libovolným postřikem po zjištění velkých hálek. Cílená ochrana odborných výsadeb se váže na určitá vývojová stadia a podmínky. Nedoporučujeme domácí horkovodní koupele řízků podle výzkumných experimentů: přesná kombinace teploty, doby a stavu materiálu rozhoduje o přežití rostlin a nesprávný postup může řízky zničit. O případném přípravku rozhoduje platné povolení pro rybíz a konkrétního škůdce v ČR, nikoli zkušenost s přípravkem na jinou plodinu.
Silně napadené části včas odstraňujte, ale ponechané výhony pečlivě ošetřujte i běžným řezem. Podrobný postup najdete v článku řez rybízu a celkové podmínky výsadby shrnuje pěstování rybízu. Pokud máte současně napadený angrešt, prověřte i doporučení k pěstování angreštu.
Časté otázky
Znamenají kulaté pupeny vždy virový zvrat rybízu?
Ne. Typické kulovité pupeny svědčí především o přítomnosti vlnovníka. Ten může přenášet virus zvratu rybízu, ale virové onemocnění se musí posoudit samostatně a v případě potřeby potvrdit diagnostikou.
Dá se z napadeného keře vzít řízek ze zdravě vypadající větve?
Nedoporučuje se to. Roztoči se mohou vyskytovat i v méně nápadných pupenech a přenést se se sadbou. K množení volte zdravý, ověřený materiál.
Proč na červeném rybízu nevidím stejné velké pupeny jako na černém?
Protože deformace u červeného a bílého rybízu bývá méně zřetelná. Pupeny mohou odumírat, aniž by vytvořily nápadnou kulovitou hálku.
Kdy je nejlepší čas na odstranění napadených pupenů?
Po opadu listí až do předjaří, dříve než se při oteplení začne škůdce intenzivně přesouvat. Zimní kontrolu opakujte každou sezonu.