Přímá odpověď: nejdřív rozdělte švestky podle velikosti a poškození
Slivoň po odkvětu a na začátku léta často přirozeně shodí část mladých plůdků. Strom tím omezí násadu, kterou by jinak nedokázal dobře vyživit. Pokud však v malých spadlých švestkách najdete požerky a trus, prověřte pilatku švestkovou a pilatku žlutou. U větších plodů, které se v létě předčasně vybarvují, může být na vině obaleč švestkový. Hnědnoucí a měknoucí švestky s výtrusnými polštářky zase ukazují na možnou houbovou hnilobu.
Datum opadu samo příčinu neurčí. Z jedné slivoně mohou současně padat zdravé přebytečné plůdky i kusy napadené hmyzem. Proto několik spadlých švestek prohlédněte a rozkrojte. Ani nepřítomnost larvy v jednom plodu škůdce nevylučuje: housenice pilatky může přejít do dalšího plodu nebo jej již opustit.
Pět prvních kontrol
- Doba a velikost plodů: padají drobné zelené plůdky krátce po odkvětu, nebo skoro zralé švestky později v létě? Časový průběh se mezi roky a odrůdami liší.
- Otvory v mladých plůdcích: po napadení pilatkami bývá v otvoru trus, někdy i kapka kleje. Uvnitř můžete najít světlou housenici a poškození v oblasti vznikající pecky.
- Předčasně vybarvené větší plody: několik jich rozkrojte. Housenka obaleče se často živí poblíž pecky a zanechává drobný trus; samotný klej u pecky napadení nedokazuje.
- Stav slupky: měkké hnědé skvrny, postupující hniloba a výtrusné polštářky mohou upozornit na moniliovou hnilobu.
- Zbývající násadu a stav stromu: zůstalo dost zdravých švestek? Jsou listy zelené, výhony přirůstají a půda není přeschlá či zamokřená? Při téměř úplné ztrátě násady prověřte také průběh kvetení, opylení a jarních mrazů.
Možné příčiny podle nálezů
Přirozený propad přebytečných plůdků
Co hledat: padají drobné plůdky bez patrných požerků a trusu, na stromě však zůstává mnoho zdravých švestek. Kdy: po odkvětu a na začátku léta podle odrůdy a počasí. Další kontrola: zhodnoťte, kolik zdravých plodů dál roste. Konkurence mezi plůdky nebo nepříznivé počasí mohou přirozený propad zesílit. S plánovanou probírkou u běžné zahradní výsadby zpravidla počkejte, až hlavní vlna opadu skončí.
Špatné opylení a poškození květů mrazem
Co hledat: po odkvětu se udrží málo plůdků nebo drobné plody brzy opadají. Kdy: následky poškození květů a slabého opylení se projeví během nasazování plodů na jaře. Další kontrola: poznamenejte mrazy, déšť a chlad během kvetení; ověřte odrůdu a zdroj kompatibilního pylu. Některé švestky jsou samosprašné, jiné potřebují vhodného opylovače, který ve stejnou dobu kvete. Dvě náhodně vysazené odrůdy se nemusí navzájem dobře opylovat.
Pilatka švestková (Hoplocampa minuta) a pilatka žlutá (H. flava)
Co hledat: drobné tmavé otvory ucpané trusem, vyžranou dužninu u vznikající pecky a světlou housenici s tmavší hlavou. Napadený plůdek může nepříjemně páchnout. Jedna housenice může postupně poškodit více plodů. Kdy: dospělci létají při kvetení, housenice se vyvíjejí v prvních týdnech po odkvětu a plůdky opadávají brzy. Další kontrola: rozkrojte několik čerstvě spadlých švestek. **Pilatka švestková (H. minuta) a pilatka žlutá (H. flava) jsou dva různé druhy**, oba napadají slivoně.
Obaleč švestkový (Grapholita funebrana)
Co hledat: předčasně vybarvené větší plody, housenku poblíž pecky a hrudky trusu v dužnině. Kdy: červivost obalečem bývá patrná převážně později než poškození pilatkami, ale první generace se může uplatnit už v raném létě; termíny závisí na počasí. Další kontrola: rozkrojte podezřelé plody a porovnejte obaleče švestkového. Samotný klej v okolí pecky jeho přítomnost nedokazuje; může vzniknout i fyziologicky.
Sucho, výkyvy vláhy a nadměrná násada
Co hledat: zvýšený opad po dlouhém suchu, při vysoké násadě nebo oslabení stromu; trvale mokrá půda může také poškodit kořeny. Kdy: během intenzivního růstu plodů při nepříznivých podmínkách. Další kontrola: zjistěte vlhkost půdy pod povrchem, ne pouze podle suchého mulče. Vodu přizpůsobte stavu kořenové zóny a nepřihnojujte naslepo.
Moniliová hniloba a jiné poškození plodů
Co hledat: měknoucí hnědé skvrny a hnilobu s výtrusnými polštářky; některé plody sesychají a zůstávají na větvích jako mumie. Kdy: obvykle při dozrávání, zejména po poranění slupky. Další kontrola: odstraňte napadené plody a porovnejte moniliózu. Jsou-li švestky nápadně protáhlé, duté a bez pecky, ověřte také puchrovitost slivoní způsobenou houbou Taphrina pruni; nejde o typický projev obaleče.
Kalendář opadu: jak správně číst čas
Při kvetení a krátce po něm: kontrolujte stav květů, počáteční násadu a první drobné plody poškozené pilatkami. Koncem jara a začátkem léta: probíhá přirozený propad, který se může překrývat s opadem napadených plůdků. V létě při nalévání a vybarvování plodů: přibývají příznaky obaleče a hniloby. Při sklizni: zralé plody se snáze oddělují, ale jednotlivá spadlá švestka sama o sobě nepotvrzuje zralost ani napadení. Jak určit sklizňový termín, popisuje návod kdy sklízet švestky.
Termíny se mezi odrůdami, polohami i roky liší. Ochranu proto neplánujte jen podle kalendářního měsíce; rozhoduje kvetení, vývoj plodů, počasí a skutečně zjištěný škůdce.
Co udělat teď a příští rok
- Seberte a rozkrojte několik čerstvě spadlých švestek. Drobné plůdky oddělte od větších. Vyfoťte vstupní otvory, trus a případné vnitřní požerky.
- Odstraňujte jednoznačně napadené a hnijící plody. Nedovolte, aby na stromě zůstávaly mumifikované švestky, a nenechávejte shnilé ovoce v hromadách pod korunou.
- Při přirozeném propadu vyčkejte na ustálení násady. Pokud pak na slabších větvích zůstává příliš mnoho zdravých plodů, opatrně je protrhejte podle síly stromu a očekávané velikosti švestek.
- Dbejte na přiměřenou zálivku a vhodný řez. Vodu přidávejte podle stavu půdy, zabraňte dlouhodobému zamokření a běžný řez provádějte v suchém období vegetace. Návod najdete v řezu švestky a slivoně.
- Nález škůdce si poznamenejte pro příští sezonu. Dospělce pilatek lze sledovat bílými lepovými deskami v době kvetení; feromonový lapák slouží ke sledování letu samců obaleče švestkového. Jde o dva odlišné způsoby monitorování. Ani jeden sám nezaručí ochranu celé úrody.
Žádný postřik nezabrání obecně přirozenému opadu a proti již opadlým či vyžraným plodům nevrátí úrodu. Chemickou ochranu nelze stanovit podle dojmu, že „padají švestky“: je nutné určit škůdce nebo chorobu, ověřit potřebu zásahu a pro danou plodinu zkontrolovat aktuální registraci přípravku v ČR. Při plánování ochrany během kvetení musí mít přednost bezpečnost opylovačů a aktuální podmínky etikety.
Časté otázky
Proč švestky padají, i když nejsou červivé? Plody mohou opadnout přirozeně při nadměrné násadě, po nedostatečném opylení, mrazu či stresu stromu. Nepřítomnost housenice v jednom plodu však napadení celé násady nevylučuje.
Jak poznám pilatku od obaleče? Pilatky obvykle poškozují drobné plůdky po odkvětu, obaleč se častěji projeví červivostí větších plodů. Podstatný je termín, podoba požerku, trus a případná nalezená larva, ne velikost plodu sama o sobě.
Je kapka kleje na švestce důkaz, že v ní je housenka? Ne. RHS upozorňuje na fyziologickou gumovitou hmotu u pecky. Bez chodbiček a trusu nelze určit obaleče.
Může být celá násada zničena pilatkami? Při silném výskytu může být škoda značná; potvrzení ovšem vyžaduje kontrolu napadených plůdků, protože stejný termín opadu má více příčin.
Hostitel a související témata
Pro konkrétní odrůdu a její kvetení pokračujte do katalogu slivoní. Pokud švestky nejen padají, ale hnijí, čtěte moniliózu. Vzhled plodů při sklizni najdete v návodu na sklizeň švestek. Pro jiný příznak stromu použijte diagnostiku problémů.