**Mera skvrnitá (Cacopsylla pyri) je drobný savý hmyz napadající hrušně. Její nymfy sají na mladých listech, letorostech a plůdcích a vylučují lepkavou medovici. Na ní se může tvořit černý povlak sazovitosti; při silném napadení listy předčasně odumírají a zhoršuje se kvalita ovoce. Máte-li podezření na meru, prohlédněte paždí rašících listů, později obě strany mladých listů a špičky letorostů**. Hledejte ploché nymfy a vajíčka, nejen černý povlak. ÚKZÚZ: mery na hrušni
Jak poznat právě meru skvrnitou
Dospělci mery skvrnité měří přibližně 2 až 4 mm, jsou žlutohnědí, s dvěma páry blanitých křídel sklopených střechovitě nad tělem. Čerstvě vylíhlí dospělci bývají světlejší, žlutozelení. Na hrušni působí jako miniaturní cikádky; mohou po vyrušení odletět nebo odskočit. Nymfy jsou mnohem menší, ploché, zprvu žlutavé, později mohou přecházet přes zelené zbarvení až do tmavších odstínů. V průběhu vývoje několikrát svlékají pokožku. ÚKZÚZ: popis mery skvrnité
Vajíčka jsou drobná, oválná, zpočátku bělavá, později žlutá. Na jednom konci mají krátkou úchytku, kterou jsou připevněna k podkladu. V předjaří je hledejte zejména v okolí pupenů a na kůře mladších větévek, později na čerstvých zelených částech rostlin. K rozpoznání vajíček a prvních nymf pomůže ruční lupa. Samotný počet dospělých mer při náhodném pohledu na strom ještě nevypovídá přesně o síle napadení.
V evropské odborné databázi EPPO je přijaté jméno Cacopsylla pyri, dříve také Psylla pyri, kód PSYLPI. Na hrušních však mohou současně žít také **mera hrušňová (Cacopsylla pyricola) a mera ovocná (Cacopsylla pyrisuga)**. Všechny mohou vytvářet podobnou medovici a poškození; jejich dospělce nelze bez dostatečné praxe bezpečně určit podle jediné fotografie. Severoamerické odborné články pod názvem pear psylla často pojednávají převážně o C. pyricola, proto se jejich druhově specifická biologie nesmí automaticky přepisovat jako údaje o C. pyri. EPPO: *Cacopsylla pyri* · ÚKZÚZ: druhy mer na hrušni
Co na hrušni způsobuje
Při sání nymf vzniká lepkavá medovice. Na ni se často druhotně usazují houby tvořící černý povlak. Ten znečišťuje listy a plody, omezuje využití listové plochy a zhoršuje jakost úrody. Dlouhodobé silné napadení může vést k předčasnému zasychání listů, oslabení růstu, rezivosti slupky a problémům se sklizní. Jde o kombinaci přímého sání a nepřímých následků medovice. Agromanuál: mera skvrnitá
Mery na hrušni mají navíc význam při přenosu fytoplazmy odumírání hrušní (‘Candidatus Phytoplasma pyri’). Neznamená to, že každá hrušeň s medovicí má tuto chorobu. Podezření roste při dlouhodobém chřadnutí, poruchách růstu nebo předčasném zbarvování listů a musí se posuzovat samostatně; přesné potvrzení vyžaduje odborné vyšetření. Ochrana proti merám proto souvisí také s dlouhodobou zdravotní péčí o výsadbu. ÚKZÚZ: hospodářský význam mer
Kdy škůdce hledat během sezony
Mera skvrnitá přezimuje jako dospělý jedinec v úkrytech na kůře a v okolí stromů. Na konci zimy, podle teploty už od února, se aktivuje a samičky začínají klást vajíčka na větvičky a k pupenům. Po rašení se líhnou první nymfy, které sají poblíž rozvíjejících se listů a květních částí. Z dospělců první generace pak vznikají další snůšky na zelených výhonech. Agromanuál: vývoj mery skvrnité
České zdroje popisují zpravidla tři generace za rok, v teplejších evropských oblastech jich může být více. Navíc se mohou překrývat, takže v létě najdete na stejném stromě vajíčka, nymfy různých velikostí i dospělce. Nesnažte se proto vyvozovat termín dalšího výskytu pouze z počtu generací; rozhoduje kontrola konkrétních větví. Agromanuál – životní cyklus · INRAE – *C. pyri*
Na jaře sledujte vajíčka a první nymfy v okolí pupenů. Na začátku léta kontrolujte hlavně jemné špičky letorostů a rub mladých listů, protože právě tam může být silné sání skryté před pohledem. V létě a začátkem podzimu zaznamenávejte opakované výskyty medovice, černí a živých nymf. Koncem podzimu dospělci vyhledávají zimní úkryty. Rozhodující jsou živá vývojová stadia, nikoli samotné zbytky černého povlaku na starých listech.
Čím se mera liší od mšic a jiných příčin
Mšice také sají mízu a vylučují medovici, často však tvoří nápadné kolonie hruškovitých jedinců na rubu listů a mohou způsobit silné svinování. Puklice a štítenky vytvářejí spíše přichycené kryty na větvích či plodech a mají jinou pohyblivost. Když jsou listy lepkavé, prohlédněte několik míst a určete skutečně přítomného škůdce; černá sazovitost může zůstat i po jeho odchodu.
Rez hrušňová vytváří charakteristické oranžové skvrny s pozdějšími výrůstky na spodní straně listů, nikoli typicky lepkavou medovici. Sucho nebo poškození kořenů může způsobit podobné celkové slábnutí koruny, ale bez výskytu vajíček a živých nymf mer. Při větším zdravotním problému posuzujte tyto faktory společně, aby se nepřehlédla příčina nesouvisející s hmyzem.
Jak postupovat bez zbytečných zásahů
- V předjaří zkontrolujte výskyt dospělců a vajíček. Vyberte několik větví na různých stranách koruny. Při oteplení prohlížejte pupeny a kůru mladých větévek lupou. Zapište datum a první nálezy.
- Při rašení kontrolujte nymfy. Na vybraných výhonech prohlédněte paždí nových listů a květní části. S postupujícím růstem sledujte také líc listů a plůdky. Všímejte si drobných kapek medovice, v nichž mohou být nymfy ukryté.
- Během růstu sledujte hlavně mladé letorosty. Hrušně s mnoha dlouhými vzpřímenými výhony mohou nabízet dostatek jemné tkáně pro další generace. Při běžném řezu udržujte korunu vzdušnou, ale neprovádějte bezdůvodně silný řez, který vyvolá příval nových vlků.
- Nepřehnojujte dusíkem. Příliš bujný růst může prodlužovat období s velkým množstvím mladých, pro sání vhodných listů. Výživu přizpůsobte skutečnému růstu a stavu stromu.
- Šetřete přirozené nepřátele. Přirozenými regulátory mer jsou mimo jiné dravé ploštice, zlatoočky a slunéčka. Omezte bezdůvodné širokospektrální postřiky, které tyto organismy mohou potlačit.
- Rozlišujte živé škůdce od starého poškození. Pokud je na plodech čerň, ale v aktuálních kontrolách nejsou nymfy, nedá se z povlaku samotného určit potřeba insekticidu. Pokračujte v monitoringu a sledujte nový růst.
V zahraniční integrované ochraně se využívají také různé olejové a fyzikálně působící přípravky nebo výběrové insekticidy, ale jejich povolení a aplikační období nejsou pro všechny státy stejné. Při významném potvrzeném napadení ověřte přípravek pro hrušně, příslušného škůdce, aktuální etiketu a účinky na užitečný hmyz v českém registru. Zvláštní opatrnost je nutná v době kvetení. Na stránce se proto neuvádí neověřený recept, dávkování ani univerzální datum postřiku.
K vyrovnanému růstu koruny pomůže praktický postup řezu hrušně. Souvislosti dalších škůdců hrušní najdete v atlasu škůdců a ostatní potíže v diagnostice podle příznaků.
Časté otázky
Znamená černý povlak na hruškách, že je napadla mera skvrnitá?
Ne nutně. Jde často o sazovitost vyrůstající na medovici, kterou mohou vylučovat také mšice nebo další saví škůdci. Prohlédněte živé jedince na nových listech a výhonech.
Jak poznám mery od mšic?
Dospělá mera připomíná velmi malou cikádku s křídly složenými střechovitě. Nymfy jsou ploché a bývají ponořené v kapkách medovice. Mšice mají odlišný tvar těla, často tvoří viditelné kolonie a některé druhy silně kroutí listy.
Je mera skvrnitá stejná jako mera hrušňová?
Ne. Cacopsylla pyri a Cacopsylla pyricola jsou dva různé vědecky vedené druhy. Jejich projevy na hrušni se mohou překrývat; v nejasných případech je nutné přesnější určení.
Pomůže omýt lepkavou medovici z listů?
Omytí dostupných malých částí stromu může odstranit část lepkavého povlaku, ale nevyřeší dlouhodobou přítomnost vajíček a nymf. Důležitější je zjistit, zda na stromě právě probíhá silné sání, a chránit přirozené nepřátele.