Jak strupovitost peckovin poznat
- Na plodech vznikají drobné olivově zelené až tmavě hnědé nebo černé skvrny, často nejvýraznější na osluněné nebo stopkové části.
- Skvrny se mohou spojovat do větších korkovitých ploch a pokožka plodu při silném napadení praská.
- Na mladých letorostech se tvoří malé oválné zelenohnědé až černé, mírně vystouplé léze.
- Na listech jsou méně nápadné žlutozelené až šedohnědé skvrny; silně postižené pletivo může zasychat a vypadávat.
Co se může plést
- Suchá skvrnitost peckovin může také vytvářet skvrny na plodech, ale často současně způsobuje typickou dírkovitost listů a odumírání pupenů.
- Poškození kroupami a mechanické jizvy mohou korkovatět, ale nebývají doprovázeny typickými drobnými strupovitými lézemi na mladých výhonech.
Proč má smysl zasáhnout včas
Choroba zhoršuje vzhled a kvalitu plodů a po prasknutí pokožky může usnadnit vstup dalším hnilobám. Infekce mladých výhonů zároveň vytváří místo, kde patogen přezimuje a odkud se může šířit v další sezoně.
Odkud se infekce bere a jak pokračuje
Houba přežívá zimu v napadených výhonech, kde na jaře vznikají konidie.
Déšť rozstřikuje konidie na mladé listy, letorosty a plody a při dostatečně dlouhém ovlhčení dochází k infekci.
Nové léze na výhonech mohou produkovat další spory a současně slouží jako přezimující zásoba pro další rok.
Podmínky, které zvyšují riziko
- Patogen přezimuje hlavně v lézích na jednoletých výhonech a odtud na jaře a v létě vytváří spory.
- Šíření podporují vydatnější deště a delší ovlhčení pletiv.
- Rizikové je období několik týdnů po odkvětu a znovu čas před dozráváním, kdy rostoucí plody zůstávají citlivé.
- Hustá koruna, pomalé osychání a opakovaný silný výskyt v předchozích letech zvyšují tlak choroby.
Co udělat, když už příznaky vidíte
Silně napadené a poškozené plody odstraňte, zvlášť pokud pokožka praská a začíná druhotná hniloba.
Při vhodném řezu odstraňte část výrazně napadených jednoletých výhonů a korunu udržujte vzdušnou.
Viditelné skvrny na plodu již nezmizí; další kroky zaměřte na ochranu zdravého přírůstku a omezení zdrojů pro příští rok.
Jak snížit tlak choroby v dalších sezonách
- Udržujte peckoviny v otevřené, rychle osychající koruně a vyhněte se dlouhodobému kropení listů a plodů.
- Na lokalitách s opakovaným výskytem sledujte mladé výhony, protože v jejich lézích choroba přezimuje.
- Omezujte mechanické poškození plodů, protože prasklá pokožka zvyšuje riziko následných hnilob.
- Při nové výsadbě zohledněte odrůdové rozdíly v náchylnosti, zejména v teplejších a vlhčích polohách.
Termín je často důležitější než síla zásahu
Předjaří: při řezu si všímejte tmavých lézí na jednoletých výhonech, které mohou být přezimujícím zdrojem.
Tři až čtyři týdny po odkvětu: začíná důležité období infekce mladých plodů, hlavně při deštích.
Léto: sledujte nové skvrny na plodech i výhonech a udržujte vzdušnou korunu.
Před dozráváním: při vlhkém počasí může tlak znovu zesílit a poškození slupky výrazně zhoršit kvalitu sklizně.
Principy ochrany a ošetření
- Případná ochrana je preventivní a řídí se deštěm a růstem plodů; Rostlinolékařský portál uvádí zvýšenou pozornost zhruba od třetího až čtvrtého týdne po odkvětu.
- Další rizikové období je krátce před začátkem zrání. Konkrétní použití však musí odpovídat aktuální registraci pro danou peckovinu a cílovou chorobu.
- Pokud není pro strupovitost dané plodiny přímo registrovaný fungicid, nelze automaticky doporučovat historické účinné látky; rozhoduje aktuální etiketa a registr ÚKZÚZ.
U kterých ovocných skupin problém sledovat
Slivoně a švestky · Meruňky · Broskvoně
Citlivost konkrétních odrůd se může výrazně lišit. Níže jsou odrůdy z hostitelských skupin pro další orientaci v katalogu.
Stanley
SlivoňDozrává na přelomu srpna a září.
Čačanská lepotica
SlivoňDozrává zpravidla v první až druhé dekádě srpna.
Domácí velkoplodá
SlivoňSklízí se v září, ve vyšších polohách může zrání zasahovat do začátku října.
Velkopavlovická
MeruňkaV podmínkách jižní Moravy se průměrný termín sklizně uvádí kolem 22. července.Přípravky ověřujte podle dnešního registru
Registrace přípravků, plodiny, cílové organismy, dávky, počty aplikací i ochranné lhůty se mohou měnit. Případné doporučení konkrétního výrobku níže je podmíněné platnou registrací pro danou plodinu a chorobu; před použitím ověřte aktuální etiketu a bezpečnostní omezení.
Otevřít aktuální Registr přípravků na ochranu rostlin ÚKZÚZ ↗
Odkaz na oficiální registr zkontrolován: 2026-10-01.
Další choroby, které stojí za porovnání
Šarka švestek
Šarka neboli virové neštovice peckovin je závažná virová choroba rodu Prunus. V Česku je dlouhodobě významná hlavně u slivoní, meruněk a broskvoní; virus se šíří infikovaným rozmnožovacím materiálem a na kratší vzdálenosti také mšicemi.
Šarka meruněk
Šarka meruněk je infekce virem Plum pox virus (PPV), stejným původcem jako u švestek. Na meruňce mohou být projevy nenápadné i výrazné: sledujte kroužkování a mozaiku listů, změny na plodech a nestejnoměrné vyzrávání. Napadený strom nelze vyléčit postřikem a zůstává zdrojem viru pro další citlivé peckoviny.
Šarka broskvoní
Šarka broskvoní je virové onemocnění způsobené Plum pox virus (PPV). U broskvoně mohou být příznaky na listech i plodech slabé a proměnlivé podle odrůdy a kmene viru, proto má smysl sledovat opakující se prstencové kresby a změny na více částech stromu. Infikovaný strom nelze vyléčit fungicidem ani insekticidem.
Monilióza
Moniliové choroby zahrnují dvě nápadné skupiny příznaků: spálu květů a mladých výhonů a hnědou hnilobu plodů. U peckovin mohou být významné obě formy, zatímco u jablek a hrušek je častějším problémem hniloba poškozených plodů.