Jak vlnatka krvavá poznat
- Na kůře, mladém dřevě, vlcích a kolem řezných ran se tvoří bílé vatovité kolonie; po setření vosku jsou pod ním tmavší až načervenalé mšice.
- Dlouhodobé sání vyvolává na větvích, kmínku a kořenech nepravidelné bradavičnaté zduřeniny a nádorky.
- Silné kolonie mohou produkovat medovici a na oslabených mladých stromech zpomalovat růst.
Co se může plést
- Bílý voskový povlak lze zaměnit za houbové mycelium nebo červce; po rozhrnutí kolonie jsou však patrná těla mšic.
- Mšice jabloňová a jitrocelová sají hlavně na listech a mladých výhonech a netvoří typické bílé vatovité kolonie na dřevě.
Jakou škodu může způsobit
Silné a dlouhodobé napadení oslabuje mladé stromy, deformuje dřevo a kořeny a vytváří poraněná místa náchylná k dalším problémům. Na nadzemních částech bývá škůdce hlavně velmi nápadný, kořenové kolonie však mohou mít větší vliv na růst stromu.
Kdy se škůdce objevuje a kde přežívá
V evropských sadech se vlnatka rozmnožuje převážně na jabloních a vytváří během sezóny více generací.
Nymfy mohou přezimovat bez voskového povlaku v prasklinách kůry, u báze kmene nebo na kořenech; s oteplením se kolonie znovu rozrůstají.
Během léta a podzimu se pohyblivá stadia přesouvají mezi kořeny, kmenem a nadzemními částmi stromu.
Podmínky, které zvyšují riziko
- Kolonie se často zakládají v prasklinách kůry, kolem poranění, řezných ran a na silných mladých vlcích.
- Část populace může přezimovat na kořenech nebo v chráněných štěrbinách báze kmene, odkud se během vegetace šíří vzhůru.
- Silné plošné insekticidní zásahy mohou narušit populaci přirozených nepřátel a zkomplikovat dlouhodobou biologickou regulaci.
Co udělat jako první
Bílý povlak rozhrňte a ověřte, že jde o živé mšice, nikoli houbový povlak nebo jiného škůdce s voskovými sekrety.
Na menším stromu lze jednotlivé nadzemní kolonie mechanicky setřít nebo smýt a poté místo opakovaně kontrolovat.
Prohlédněte řezné rány, vlky, praskliny kůry a bázi kmene, protože viditelná kolonie často není jediným místem výskytu.
Jak snížit tlak škůdce v dalších sezonách
- Minimalizujte zbytečná poranění kůry a řez provádějte čistě, protože chráněná poraněná místa jsou pro kolonie atraktivní.
- Podporujte přirozené nepřátele a sledujte, zda v koloniích nejsou parazitované tmavé mšice nebo další známky biologické regulace.
- Při nové výsadbě zvažte odolnost podnože vůči kořenovému napadení a nekupujte stromy s podezřelými voskovými koloniemi či nádorky.
Termín zásahu musí odpovídat životnímu cyklu
Předjaří: kontrolujte praskliny kůry, bázi kmene a stará místa silného napadení ještě před plným rozvojem voskových kolonií.
Jaro až podzim: sledujte nové bílé kolonie na výhonech a kolem poranění a porovnávejte jejich vývoj s aktivitou přirozených nepřátel.
Po řezu: nová poranění v následujících týdnech kontrolujte, zvlášť pokud byl škůdce na stromě už v minulosti.
Principy ochrany
- U malého výskytu na dospělém stromě má smysl nejprve mechanické omezení a podpora přirozených nepřátel s následnou kontrolou návratu kolonií.
- Kořenové napadení nelze posuzovat jen podle toho, zda po povrchovém zásahu zmizely bílé kolonie na větvích.
- Pokud je nutný přípravek, ověřte aktuální povolení pro konkrétní hostitelskou plodinu a vlnatku nebo příslušnou skupinu savých škůdců v registru ÚKZÚZ.
U kterých ovocných skupin škůdce sledovat
Napadení konkrétních odrůd ovlivňuje lokalita, termín zrání i průběh sezóny. Níže jsou hostitelské odrůdy pro další orientaci v katalogu.
Povolení ověřujte podle dnešního registru
Registrace přípravků, plodiny, cílové organismy, dávky, počty aplikací, kategorie uživatele i ochranné lhůty se mohou měnit. Případné doporučení konkrétního výrobku níže platí jen pro ověřeného škůdce a plodinu; před použitím ověřte aktuální etiketu a bezpečnostní omezení.
Otevřít aktuální Registr přípravků na ochranu rostlin ÚKZÚZ ↗
Odkaz na oficiální registr zkontrolován: 2026-10-02.
Další škůdci, které stojí za porovnání
Mšice na jabloni
Na jabloních škodí několik druhů mšic. Pro zahrádkáře jsou důležité hlavně mšice jabloňová a mšice jitrocelová: sají na mladých listech a výhonech, vytvářejí kolonie a mohou deformovat i malé plody. Přesné určení druhu pomáhá odhadnout, kdy škodlivost během sezóny slábne nebo pokračuje.
Mšice na hrušni
Na hrušních škodí několik druhů mšic, mimo jiné Dysaphis pyri a mšice hrušňová Melanaphis pyraria. Kolonie sají na mladých růžicích, listech a letorostech, způsobují výrazné kroucení a deformace a produkují medovici, na které se mohou rozvíjet černě. Pro správné načasování ochrany je důležité ověřit, zda jsou ve svinutých listech stále živé mšice.
Obaleč jablečný
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) je hlavní původce červivosti jablek. Housenka se zavrtává do plodu a postupuje směrem k jádřinci, kde vzniká typická chodbička s trusem. Ochrana jabloní stojí hlavně na sledování letu motýlů a správném načasování opatření proti čerstvě líhnoucím se housenkám.
Obaleč jablečný na hrušni
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) napadá také hrušky. Housenka se po vylíhnutí zavrtává do plodu, zanechává chodbičku s trusem a může dojít až k jadřinci. U hrušní je proto důležité nespoléhat na název škůdce, ale sledovat skutečný let obaleče a čerstvé vstupní otvory v plodech.