Jak suchá skvrnitost (dírkovitost) peckovin poznat
- Na listech vznikají malé červenohnědé až hnědé skvrny s ostřejším okrajem; jejich střed později odumře a vypadne.
- Výsledkem jsou nápadné kulaté otvory v listové čepeli, které připomínají poškození broky.
- Na mladých výhonech a pupenech mohou vznikat tmavé nekrotické léze a často se objevuje klejotok.
- Na plodech se mohou tvořit drobné propadlé nebo korkovité skvrny a prasklinky.
Co se může plést
- Hmyzí požer může také děravět listy, ale u suché skvrnitosti otvorům obvykle předcházejí pravidelné nekrotické skvrny s barevným lemem.
- Skvrnitost listů třešní a višní vytváří mnoho drobných purpurových skvrn a žloutnutí, ale středy skvrn obvykle nevypadávají tak typicky.
Proč má smysl zasáhnout včas
Silné napadení oslabuje listovou plochu, poškozuje mladé výhony a pupeny a u citlivých druhů může znehodnotit plody. Opakovaná infekce v chladných a vlhkých letech podporuje klejotok a odumírání částí koruny.
Odkud se infekce bere a jak pokračuje
Houba přezimuje zejména v napadených pupenech, větévkách a korových lézích.
Za deště se z přezimujících míst uvolňují konidie a infikují listy, výhony a plody.
Nově vzniklé léze produkují další spory a mohou udržovat infekci v koruně během celé vlhké části sezóny.
Podmínky, které zvyšují riziko
- Patogen přežívá v napadených pupenech a výhonech a z nich se za vlhka šíří na nové pletivo.
- Infekce může probíhat už při velmi nízkých teplotách kolem několika stupňů nad nulou, pokud je pletivo dostatečně dlouho ovlhčené.
- Dlouhé chladné a deštivé období na podzim, v předjaří a na jaře zvyšuje riziko.
- Hustá koruna a poškozené větévky udržují vlhčí mikroklima a více přezimujících ohnisek.
Co udělat, když už příznaky vidíte
Odstraňte silně napadené výhonky s klejotokem a nekrotickými lézemi, pokud je lze bezpečně vyříznout do zdravého dřeva.
Udržujte korunu vzdušnou a neponechávejte v ní suché a odumírající větévky.
Silně poškozené plody odstraňte, zejména pokud praskají nebo začínají druhotně hnít.
Jak snížit tlak choroby v dalších sezonách
- Peckoviny řežte v termínu vhodném pro daný druh a přednostně za suchého počasí, aby řezné rány rychle oschly.
- Pravidelně odstraňujte napadené výhony a zdroje klejotoku spojené s nekrotickými lézemi.
- Vyhněte se dlouhodobě zamokřeným a uzavřeným stanovištím a přehoustlé koruně.
- Na lokalitách s opakovaným výskytem začněte monitoring už na podzim a před rašením, ne až při letní dírkovitosti listů.
Termín je často důležitější než síla zásahu
Podzim po opadu listů: vhodná doba pro odstranění napadených výhonů a podle rizika i preventivní ochranu.
Předjaří a rašení: chladné deštivé počasí může umožnit nové infekce už při nízkých teplotách.
Jaro a začátek léta: sledujte nové skvrny, dírkovitost, nekrotické pupeny a klejotok.
Léto: při suchém počasí se šíření zpomaluje, ale staré léze zůstávají zdrojem pro další vlhké období.
Principy ochrany a ošetření
- Ochrana je preventivní a u silně ohrožených výsadeb se soustředí na období podzimu po opadu listů, předjaří a časné jaro podle počasí a registrace.
- Již vzniklé dírky v listech nebo nekrotické léze přípravek nezacelí; cílem je chránit nové pletivo před další infekcí.
- Používejte pouze aktuálně povolené prostředky pro konkrétní peckovinu a chorobu a respektujte rozdíly mezi registrací pro třešně, slivoně, meruňky a broskvoně.
U kterých ovocných skupin problém sledovat
Slivoně a švestky · Třešně · Višně · Meruňky · Broskvoně
Citlivost konkrétních odrůd se může výrazně lišit. Níže jsou odrůdy z hostitelských skupin pro další orientaci v katalogu.
Stanley
SlivoňDozrává na přelomu srpna a září.
Čačanská lepotica
SlivoňDozrává zpravidla v první až druhé dekádě srpna.
Domácí velkoplodá
SlivoňSklízí se v září, ve vyšších polohách může zrání zasahovat do začátku října.
Kordia
TřešeňPozdnější třešeň, dozrávající ve střední až pozdní části třešňové sezony.Přípravky ověřujte podle dnešního registru
Registrace přípravků, plodiny, cílové organismy, dávky, počty aplikací i ochranné lhůty se mohou měnit. Případné doporučení konkrétního výrobku níže je podmíněné platnou registrací pro danou plodinu a chorobu; před použitím ověřte aktuální etiketu a bezpečnostní omezení.
Otevřít aktuální Registr přípravků na ochranu rostlin ÚKZÚZ ↗
Odkaz na oficiální registr zkontrolován: 2026-10-01.
Další choroby, které stojí za porovnání
Šarka švestek
Šarka neboli virové neštovice peckovin je závažná virová choroba rodu Prunus. V Česku je dlouhodobě významná hlavně u slivoní, meruněk a broskvoní; virus se šíří infikovaným rozmnožovacím materiálem a na kratší vzdálenosti také mšicemi.
Šarka meruněk
Šarka meruněk je infekce virem Plum pox virus (PPV), stejným původcem jako u švestek. Na meruňce mohou být projevy nenápadné i výrazné: sledujte kroužkování a mozaiku listů, změny na plodech a nestejnoměrné vyzrávání. Napadený strom nelze vyléčit postřikem a zůstává zdrojem viru pro další citlivé peckoviny.
Šarka broskvoní
Šarka broskvoní je virové onemocnění způsobené Plum pox virus (PPV). U broskvoně mohou být příznaky na listech i plodech slabé a proměnlivé podle odrůdy a kmene viru, proto má smysl sledovat opakující se prstencové kresby a změny na více částech stromu. Infikovaný strom nelze vyléčit fungicidem ani insekticidem.
Monilióza
Moniliové choroby zahrnují dvě nápadné skupiny příznaků: spálu květů a mladých výhonů a hnědou hnilobu plodů. U peckovin mohou být významné obě formy, zatímco u jablek a hrušek je častějším problémem hniloba poškozených plodů.